Přítel je člověk, který zná melodii tvého srdce, který ti ji předzpívá, když ji zapomeneš.

„Přítel je člověk, který zná melodii tvého srdce, který ti ji předzpívá, když ji zapomeneš.“ Albert Einstein

Chodím po světě už docela dlouho a za tu dobu jsem si stačila všimnout různých vlastností lidí. Každý člověk je odlišný, každý člověk je jiný a každý člověk se jinak chová. Občas přemýšlím jak je možné, že na světě žije před 7 miliard lidí a každý z nich je jedinečný, jiný. Je to zvláštní. „Taky nad tím občas přemýšlíte?"


Obdivuji lidi, kteří nosí nádherný úsměv každý den, kteří jsou šťastní, jsou hodní, upřímní, odvážní, ničeho se nebojí, jsou vyrovnaní, váží si všeho okolo nich, jsou obětaví, vstřícní, ochotní, vděční. A já je miluji proto, protože pokaždé, když jsem v jejich blízkosti, cítím se dobře, klidná a svá.

Lidé mají neuvěřitelnou pozitivní energii, kterou na mě předávají. V jejich nitru je taková vnitřní rovnováha, kterou mají jednak sami se sebou a jednak k okolnímu světu. A to mě fascinuje a obdivuji. Dnes je takových pozitivních, vyrovnaných a skvělých lidí vážně málo. Měli bychom si jich vážit.

Když opomenu mé přátele, kteří takoví jsou, cítila jsem se takhle v cizím prostředí naposled, když jsem byla v Paříži. Všichni ti lidé mi připadali šťastní, měli mezi sebou veselou a pozitivní energii. Miluji, když na světě chodí takoví lidé. Miluji, když mi dokáží dát pozitivní pocit a energii. 

Ano, možná mám ráda věci materiálního typu, jako je například telefon, notebook, káva, oblečení, ve kterém se cítím dobře, hodinky, prstýnky, knížky, parfémy a tak dále a tak dále. Ale nevážím si jich tolik, jako lidí. Nedokáží mi dodat tolik lásky, útěchy, přátelství, vděčnosti, důvěry, bezpečí, jako lidé. 

Nedokázala bych žít bez lidí a bez přátel. Jsem extrovertní člověk, který společnost druhých opravdu miluje. A když jsem doma jedno odpoledne, nemám kolem sebe někoho, s kým bych si mohla povídat (jsem neuvěřitelně upovídanej člověk), upřímně mohu říct, že to nezvládám. A ano, mám špatnou náladu, i když se ji snažím odstranit. A aby se mi to povedlo, dodržuji pár bodů, které mi je dokáží odstranit. Jaké body to jsou? Můžete si přečíst v článku: „Usmějte se, buďte šťastní a pijte kávu! Ta je přítelem sama o sobě."

A i když ne vždy jsem měla dobrou zkušenost s lidmi, tak i přesto bych jim měla poděkovat za to, jak se ke mně chovali. Ať už to byla menší šikana, menší posměchy, narážky, urážky, odpouštím jim to. Když k nim budu chovat nenávist, zlost a zármutek, nikdy mě tato zkušenost neopustí. Odpuštění mě osvobodí od minulosti. Vlastně jsem takovým lidem vděčná za to, že se tak ke mně chovali. Alespoň díky nim vím, jaká doopravdy být nechci a jak se chovat k ostatním nemá.

Co tímto, poměrně zvláštním článkem chci říci?
Díky lidem jsem vděčná.
Díky lidem se učím a poznávám sama sebe.
Díky lidem získávám zkušenosti.
Díky lidem miluji.
Díky lidem jsem šťastná.
Díky lidem žiji.
Díky lidem se těším na další dobrodružství, setkání, zážitky, rozhovor, objetí, těším se na všechno. 
Díky lidem žiji naplno.
Díky lidem tady jsem.
Díky lidem vím, co znamená milovat a mít rád.
Díky lidem jsem taková, jaká jsem.
Díky lidem jsem poznala mnoho nových věcích.
Díky lidem nikdy nejsem sama.
Díky lidem jsem objevila mnoho tajemství světa.
Díky lidem jsem zvládla těžké situace.
Díky lidem, kteří mě demotivovali, jsem se naučila jim ukázat, že jsem silná a vše zvládnu.
Díky lidem jsem poznala to, jaká chci nebo nechci být.
Díky lidem jsem si uvědomila, jak se k ostatním chovat nemá.
Díky lidem jsem poznala, když člověk chce obětovat pro druhé, aby byli šťastní.
Díky lidem získala špatné zkušenosti, které mi do života přinesly. Poznala jsem, co dělat nemám, co naopak ano, jaký být nechci, jaká naopak ano.

Když mi je smutno a nemám kolem sebe lidi a chci si připomenout, proč lidé pro mě tak znamenají, pustím si písničku Love Someone od Lukas Graham, která mi připomene to, jaké je to milovat a mít rád. 
Vee

8 komentářů:

  1. Nevím, já to mám naopak. Mě lidi často vyčerpávají. Nerozumím jim a nejsem si jist, čemu se to vlastně smějí a proč se tak divně na mě dívají. Možná to bude tím, že jsem spíš introvert a nepotřebuji mít kolem sebe tolik lidí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Introvertní člověk a extrovertní člověk jsou vážně odlišní. A já obdivuji každého člověka na světě. Každý člověk je úžasný ♥

      Vymazat
    2. To netvrdím, ale mám asi hodně špatných zkušeností, takže jsem k lidem trochu více obezřetný. Neříkám, že nejsou lidé, kteří mě nenabíjí energií – tím, co a jak to dělají. Motivují mě, abych sám na sobě zapracoval a někam se posunul.

      Vymazat
    3. Ano, chápu =) Na špatné zkušenosti, které ti předali, se zkus podívat z jiného úhlu pohledu. Měli bychom to tak dělat u všeho. Špatné zkušenosti, které ti předali ti dají motivaci k tomu, abys neudělal stejnou věc, abys věděl, co dělat chceš nebo ne, jaký chceš být nebo ne.
      Každá špatná zkušenost člověka posune výš, protože se díky ní stává silnějším a silnějším člověkem.
      I když bolí to, co lidé druhým udělají, dá se z toho dostat a získat zkušenost, která nám bude do budoucna užitečná.

      Vymazat
  2. Jen upřesnění, píše se to Einstein! ;)
    Ale jinak souhlasím, přátelé jsou velice důležití. Chvíli mi trvalo, než jsem si to uvědomila. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jejda :D Děkuji :D

      tak je hlavní, že sis to uvědomila=) To je fajn

      Vymazat
  3. Mně přijde, že my tady v Česku jsme děsně netolerantní a protivní na sebe... Úplně mě to vytáčí, protože já jsem přesně ten typ, co se na každého usměje, i když mám špatnou náladu, jsem tolerantní a chápavá.. A v cizině je to jiné.. Tam jsou lidi na sebe hodní.. Ne jak tady, fuj:/ Ale každopádně pěkný článek, úplně tě chápu, taky jsem extrovertní a samota mě ničí:/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je pravda. že v jiných zemích jsou lidé mnohem odlišní, milí a vstřícní, ... Sama jsem to poznala ve Francii, v Paříži. To byl jeden z důvodů, proč se mi nechtělo od tamtud vracet zpátky do Česka:(

      děkuji♥

      Vymazat

Používá technologii služby Blogger.