O tom, jak jsem řekla ANO v Paříži♥

Největší štěstí v životě je, když najdete někoho, kdo vás miluje stejně, jako vy jeho. Opětovaná láska je to nejlepší, co může člověka v životě potkat. A já jsem nesmírně vděčná, že mě to potkalo. Chtěla bych Vám říct o tom, jak jsem řekla své ano.

Přibližně pět měsíců jsem se těšila na to, jak spolu s přítelem oslavíme Nový rok v Paříži. Na to, jak objevíme další kouzla Paříže, uličky a život tady. Každý den jsem se těšila víc a víc a nemohla jsem se dočkat. Pokud sledujete můj instagram, tak nejspíše víte, že jsem často přidávala příspěvky s odpočítáváním a se vším možným. Nový rok v Paříži byl náš takový vánoční dárek.

Asi měsíc nebo dva mi můj  přítel říkal, že má pro mě překvapení. A pokud jste občas četli mé články, určitě padla zmínka o tom, že vážně, ale vážně nejsem trpělivý člověk. Dal tomu krycí jméno gumová kachnička - neptejte se proč, sama to do teď nevím😀. Neustále jsem hledala indície a zjišťovala, co by to mohlo být. Nebudu lhát, že mě to nenapadlo, ale tak moc mě mátl, že jsem to vyloučila. To by nebyl on, kdyby mi nezamotal hlavu💓.

Čas utekl jako voda a byli jsme v Paříži. Všechno se stalo druhý den v Paříži. Předchozí den jsme nachodili 17 km, vstávali v 2:50 ráno, cestovali. A tak jsme spali do 11:15 dopoledne. Zašli jsme do obchodu a nakoupili jsme si ingredience na sýrovou omáčku, kterou tak výbornou si můžete udělat jen tady, protože mají jiné produkty oproti těm naším. Udělali jsme si oběd a byli jsme tak unavení, že jsme si šli zase lehnout. Vstávali jsme v 17 hodin odpoledne. Pak jsme se oblékli, připravili a vyrazili na noční Paříž. Šli jsme na Eiffelovou věž, kdy bylo zavřené úplně vrchní patro, trochu mě to mrzelo, ale kvůli větru to bylo pochopitelné. A tak jsme si Eiffelovou věž vyšli po schodech, do hromady to bylo nějakých 600 schodů. Bolely nohy, ale pocit, že jsme si vyšli Eiffelovou věž byl k nezaplacení. Při návštěvě věže jsem se ptala, kdy mi to konečně poví. A odpověděl, že možná do Nového roku nebo doma po Paříži.
Když jsme jeli dolů výtahem, měli jsme v plánu jít na večeři do jedné krásné restaurace s výhledem na Eiffelovou věž, kterou jsme objevili den před tím. Splněný sen.
Když jsme mířili k východu, ještě jednou jsme se oba podívali na Eiffelovku u takového potůčku. Přítel řekl, že to chce fotku - byla to totiž vážně, ale vážně nádhera a kouzelné místo. Jako z pohádky. Sundal si batoh a řekl: nebo něco lepšího. Klekl si přede mě s nádherným prstýnkem a zeptal se mě, jestli si ho vezmu. No byl to šílený pocit, v hlavě jsem měla tolik myšlenek, ale ani jedna mi nebránila říct ne. A tak jsem řekla ano💓! Byla jsem šťastná a úplně štěstím bez sebe! My se budeme brát💓!
Po několika mém minutovém říkání ty ses zbláznil, to je šílené jsme se rozhodli jít na večeři. Cestou jsme si domluvili, kdy svatba bude a bude to léto 2021, abychom si našetřili na krásnou a velkou svatbu. Dali jsme si boloňské špagety, které byly výborné. Kouzelná večeře, kouzelný moment, kouzelný výhled💓 Připadala jsem si v pohádce. Nějak jsem tomu nemohla uvěřit💓.

Po cestě na naše místo, kde jsme ubytování jsme si dali palačinky poblíž Vítězného oblouku. Byly výborné! Tak výborné nikde nejsou! Večer jsem z té radostí nemohla usnout, že mě můj přítel, teď už snoubenec požádal o ruku. Nedokázala jsem se přestat usmívat, pořád se mi ten krásný moment přehrával v hlavě, byla a jsem skutečně šťastná!

Řekla jsem ano a jsme zasnoubení, zasnoubili jsme se v Paříži💓. A taky se těším, až budete číst o  našem dalším dobrodružství v Paříži! Máte se na co těšit💓!

Vee