Tvrdohlavost - a káva v tom jede se mnou!

Dnes, při psaní dalšího článku, který mě klasicky, napadl až v pozdních večerních hodinách, což je mou rutinou, už ležím v mé vlastní posteli a ne v nemocnici tak, jako včera. Měla bych spát, protože vzhledem k zdravotním stavu, musím, ale za devět hodin píšu zkoušku z ekonomie a ten stres mi nedá spát. A pak ejhle! Nápad. Opět osobnější článek, kdy Vám odkryju další moje já.

Mou další součásti osobnosti je tvrdohlavost. Neříkám, že jsem za to úplně ráda, mnohdy to je prokletí. Ale v poslední době se na to začínám dívat z jiného úhlu pohledu.
Pokud jste trpělivý člověk, tak s těmi tvrdohlavými nemáte nějak velký problém. Když zůstanu u té trpělivosti a tvrdohlavosti, tak Vám povím, že jsem tvrdohlavá a netrpělivá. Jsem strašně hrrr, čehož někdy lituji. Občas udělám něco dřív, než bych nad tím popřemýšlela. A když také popřemýšlím, tak se ani nedivím, že jsem taková. Mým znamením je Beran, což mluví za vše. A jak to dopadá, když máte doma sestru, která je v tomhle úplně stejná? Někdy je vážně lepší o tom nemluvit. Dva tvrdohlaví lidé v jedné místnosti je mnohdy složitější, než se zdá - občas není možné nalézt kompromis. Mimochodem - četli jste článek o mně a Moničce? Na jaké otázky se nás ostatní ptají? 

Podle mě je tvrdohlavost také součástí úspěchu. Je to vlastnost, díky které si řeknete „Ne!", což se v dnešním světě hodně vyplatí. Ale kdysi jsem to nedokázala. Byla jsem tichá myška v davu, schovaná před lidmi, která si nechala kdeco líbit. Pak, ale, přišel zlom a bylo všechno jinak. 
Díky mé tvrdohlavosti si jdu za svým, žiju si svůj vlastní život tak, jak chci já, jak se mi líbí, jak si má hlava řekne. Samozřejmě, že v mém vesmírném světě neexistuji jen já, ale zařazuji do něj i mé přátele, rodinu, blízké, koníčky. Plním si sny, které jsou možná i mnohdy nereálné nebo je nevidím nadějně. Ale kdo dneska nemá tajné sny, že? Navíc, když si řeknete: „Já to dokážu.", tak to vážně dokážete - o tom něco vím. 
Dva a půl roku chodím do CrossCafe, kde jsem se naučila milovat kávu. Pomalu si začínám všímat, že den bez kávy, pro mě není den. Je mou první pomocí, když potřebuji někde utopit myšlenky a zapomenout na špatné dny, situace, na špatnou náladu. Kdysi, mi jedna neuvěřitelně skvělá paní řekla, že si mám představit potůček a jak píšu na papír své problémy. Napíšu vše, co mě trápí. Následně házím papíry do vody a ta je odplaví pryč. A takto odchází problémy. Už se nedokáží vrátit zpátky. Proto topím vše špatné v hrnku kávy, protože díky tomu, dokážu vyřešit své problémy.Motto CrossCafe zní „Já si melu svou!" Chodím kolem tohoto názvu dva a půl roku, několikrát denně to mám před očima a to, že ta věta sedí naprosto přesně k mé neuvěřitelné tvrdohlavosti, jsem si uvědomila až nedávno. Někdy si říkám, že nic není náhoda, že vše, co se děje, má svůj důvod. Proto se na tomto místě cítím svá a uvolněná. 
 

10 komentářů:

  1. Taky mám kafe jako takovej svůj uklidňovací rituál. Vzhledem k tomu, jak moc ho sladim, to neni nejzdravější rituál :D A letos jsem přesedlala na bezkofein (aspoň doma), protože se mi strašně zbláznila pleť. Ale jinak ani pro mě neni den bez kafe úplnej.

    Na odplavování problémů je pro mě nejlepší je napsat, vyžvanit se z nich někomu, kdo má podobný a chápe to, a taky meditace, když nic jinýho nepomáhá.

    V Crossu jsem byla asi dvakrát a šlo to, k Vánocům mi od nich někdo dal plátěnou tašku s tím stejným nápisem, taky ji ráda nosím :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ze začátku jsem také hodně sladila, ale teď už postačí pouze jeden, někdy dva, třtinové cukry. Upřímně, bez kofeinu bych asi nefungovala. Zbláznila bych se:D

      Hodně, hodně, hodně účinné jsou hypnózy! :)

      Vymazat
  2. Taky jsem dost tvrdohlavý člověk. A káva je pro mě uvolněním. Když mi je zle, jsem ve stresu, jdu si do své oblíbené kavárny pro kávu, projít se s ní do parku a je mi dobře :)

    OdpovědětVymazat
  3. Káva patří vesměs ke každému mému ránu, takový malý probouzecí rituál :) Ale raději si ji dělám doma nebo dávám v malých kavárničkách, poctivou a za normální ceny. Do řetěžzců jako cross café nebo Starbucks zajdu jen výjimečně. Ze Starbucksu ale mám ten nejlepší termohrnek, protože ho člověk může klidně položit do kabelky a nikdy nevyteče!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Z CrossCafe mám pouze tambler. Slouží pouze k přenosu kávy z domů do školy nebo práce. Bohužel, kolikrát už se mi kafe v tašce vylilo. Plánuji také termosku, jsou tam teď nové a krásné♥

      Vymazat
  4. Přijde mi super, jak naprostá většina lidí miluje kávu a já ji měla prakticky jen jednou nebo dvakrát v životě a nějak jsem tomu nepřišla na chuť :D asi bych to měla ještě párkrát zkusit :) tvrdohlavá jsem taky dost, často se mnou doma někdo v něčem nesouhlasí a já si vždycky jedu tvrdohlavě svou, pak ten pocit když se mi to něco povede, je k nezaplacení :)

    LENN

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také jsem ji přišla na chuť až po xxx-té :D :) Zkus Cappuccino nebo spíše latté, to je "jemnější", než normální turecká či překapávána.

      Ano, ale pak je horší přiznat, že ten druhý měl pravdu a slyšet: ,,Já jsem ti to říkal." - což v dnešní době moc lidí nedokáže.

      Vymazat
  5. Moc pěkný článek. Ono je tvrdohlavost otrava, ale přináší své ovoce. :) Poslední dobou jsm taky čím dál tvrdohlavější člověk, ale zjišťuju, že to ne vždycky je úpůně špatné. :D

    blog Days of Daysy

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji,

      Právě tato myšlenka mě přivedla k tomuto článku ❤️

      Vymazat

Používá technologii služby Blogger.