Tvrdohlavost - a káva v tom jede se mnou!

Dnes, při psaní dalšího článku, který mě klasicky, napadl až v pozdních večerních hodinách, což je mou rutinou, už ležím v mé vlastní posteli a ne v nemocnici tak, jako včera. Měla bych spát, protože vzhledem k zdravotním stavu, musím, ale za devět hodin píšu zkoušku z ekonomie a ten stres mi nedá spát. A pak ejhle! Nápad. Opět osobnější článek, kdy Vám odkryju další moje já.

Mou další součásti osobnosti je tvrdohlavost. Neříkám, že jsem za to úplně ráda, mnohdy to je prokletí. Ale v poslední době se na to začínám dívat z jiného úhlu pohledu.

Pokud jste trpělivý člověk, tak s těmi tvrdohlavými nemáte nějak velký problém. Když zůstanu u té trpělivosti a tvrdohlavosti, tak Vám povím, že jsem tvrdohlavá a netrpělivá. Jsem strašně hrrr, čehož někdy lituji. Občas udělám něco dřív, než bych nad tím popřemýšlela. A když také popřemýšlím, tak se ani nedivím, že jsem taková. Mým znamením je Beran, což mluví za vše. A jak to dopadá, když máte doma sestru, která je v tomhle úplně stejná? Někdy je vážně lepší o tom nemluvit. Dva tvrdohlaví lidé v jedné místnosti je mnohdy složitější, než se zdá - občas není možné nalézt kompromis. Mimochodem - četli jste článek o mně a Moničce? Na jaké otázky se nás ostatní ptají? 

Podle mě je tvrdohlavost také součástí úspěchu. Je to vlastnost, díky které si řeknete „Ne!", což se v dnešním světě hodně vyplatí. Ale kdysi jsem to nedokázala. Byla jsem tichá myška v davu, schovaná před lidmi, která si nechala kdeco líbit. Pak, ale, přišel zlom a bylo všechno jinak. 

Díky mé tvrdohlavosti si jdu za svým, žiju si svůj vlastní život tak, jak chci já, jak se mi líbí, jak si má hlava řekne. Samozřejmě, že v mém vesmírném světě neexistuji jen já, ale zařazuji do něj i mé přátele, rodinu, blízké, koníčky. Plním si sny, které jsou možná i mnohdy nereálné nebo je nevidím nadějně. Ale kdo dneska nemá tajné sny, že? Navíc, když si řeknete: „Já to dokážu.", tak to vážně dokážete - o tom něco vím. 

Dva a půl roku chodím do CrossCafe, kde jsem se naučila milovat kávu. Pomalu si začínám všímat, že den bez kávy, pro mě není den. Je mou první pomocí, když potřebuji někde utopit myšlenky a zapomenout na špatné dny, situace, na špatnou náladu. Kdysi, mi jedna neuvěřitelně skvělá paní řekla, že si mám představit potůček a jak píšu na papír své problémy. Napíšu vše, co mě trápí. Následně házím papíry do vody a ta je odplaví pryč. A takto odchází problémy. Už se nedokáží vrátit zpátky. Proto topím vše špatné v hrnku kávy, protože díky tomu, dokážu vyřešit své problémy.Motto CrossCafe zní „Já si melu svou!" Chodím kolem tohoto názvu dva a půl roku, několikrát denně to mám před očima a to, že ta věta sedí naprosto přesně k mé neuvěřitelné tvrdohlavosti, jsem si uvědomila až nedávno. Někdy si říkám, že nic není náhoda, že vše, co se děje, má svůj důvod. Proto se na tomto místě cítím svá a uvolněná.