Jednou nahoře, jednou dole

Naše životy jsou jako na houpačce. Jednou jsme nahoře, jednou dole. Občas máme špatné dny a občas zase ty dobré. Když se nám zdá, že je všechno perfektní, že se konečně máme zase skvěle, tak se stane věc, která to opět posune zase zpátky dolů. A takhle to chodí. Každý den. Den co den. Pořád.

Od září jsem byla, jsem, vážně šťastná. Díky jedné těžké zkušenosti jsem se naučila vážně mnoho. Udělala jsem se sebou pořáný kus práce. Zapracovala jsem sama na sobě. Pokud jste četli článek Co dokážu udělat dnes, ale před rokem bych do nedokázala?, pokud čtete blog už od začátku, tak víte, že každým článkem jsem jiný člověk, každým článkem jsem víc Vee.

Potkalo mě mnoho životních událostí, které mi ukázaly, čím chci být a naopak, čím být nechci. Také jsem potkala přítele v nouzi, kterého už nejspíše znáte - mé nejoblíbenější knihy Moc a Tajemství. Je docela neuvěřitelné, jak moc dvě knihy dokážou otevřít oči. Jak moc dokážou změnit život. Jak moc se díky nim můžete posunout dále.

Když mě obklopují samé dobré a krásné věci, věci, které miluji, věci, které mi ukazují radosti z každodenních maličkostí, citím se neporazitelná, šťastná, volná a uvolněná. Vnímám všechnu pozitivní energii kolem sebe, usmívám se, čímž k sobě přitahuji to dobré. 
Ale pak přijde zlom a všechno je vzhůru nohama. Všechno mi připadá temné, zbytečné, smutné a jakoby všechna ta pozitivní energie zmizela.
Tohle se mi přihodilo zrovna v pátek večer. Pokud jste četli článek, kde jsem Vám odkryla další moje já, tak nejpíše víte, o co se jedná. Ta bezmoc cokoli udělat, cítit tu bolest, když je tělo v křečích, tu bolest, když se celé tělo třese. A co víc je horší? Po probuzení se nemoct hýbat. Uběhla čtvrt hodina, půlhodina, hodina. Dokázala jsem pohnout pouze konečky prstů na nohou, na rukou a pohnout hlavou. No nic, bez první pomoci to vyřešit nešlo. Takže.. momentálně sedím v posteli, která není u mě doma, ale v nemocnici. Opět a zase. Jakoby mi nestačilo, že v únoru v ní budu nejspíše ležet znovu. Slíbili mi, že mě v sobotu ráno pustí domů, že tady budu jen na pozorování přes noc, protože mám zkoušku z práva. Ne, samozřejmě. Uběhl třetí den a pořád nic. A propásla jsem zkoušku z práva. Říká se, že zdraví je přednější, ale škola je pro mě strašně moc, dalo by se říct všechno. Je to něco, čemu se ráda věnuji a najednou mám pocit ze selhání. Ten pocit opravdu nemám, ráda, Vždy se snažím dělat vše tak, ať uspěju, ať něco dokážu.

Je pochopitelné, že mou hlavu ovládají špatné myšlenky. Ty myšlenky které Vám říkají, že máte omezení, nemůžete dělat skoro nic, co Vás tehdy bavilo. Nemůžu být déle vzhůru, nemůžu si udělat řidičák, nemůžu se jít bavit s mou nejlepší kamarádkou, nemůžu být s naší "bandou". Bojím se, že se letos budu muset vyhnout Majálesu, na který se těším už od toho loňského. Také se chystáme na Beats For Love Ostrava, protože tam vystoupí Alan Walker. Vlastně ani nevím, kolik toho omezení je. Nesmířila jsem se s tím a asi ani nesmířím.
ALE! Snažím se tohle všechno přebýt a udržet si úsměv na tváři! Všechno zlé je k něčemu dobré. Mám přece kolem sebe ty, kteří mě mají rádi, kteří za mnou přijdou mě podpořit, stojí za mnou a pomůžou mi. Krom toho, raduji se z maličkosti každého dne, což je neuvěřitelná pomoc. 

Mé rady, co dělat, pokud jste dole a chcete se dostat zpátky nahoru.

Buďte nad věcí. 
Nedovolte, aby Vás ovlivnila špatná nálada. 
Vnímejte jen to dobré, zkuste odstranit špatné myšlenky a nahradit je tak něčím veselejším.
Věnujte se tomu, co máte rádi.
Odreagujte se.
Dejte si čaj, kávu, cokoli a udělejte si chvíli pro sebe.
Zapomeňte na smutné písničky, poslechněte si ty veselé.
Nebuďte sami, vyražte do společnosti, bavte se.
Udělejte si něčím radost, dopřejte si něco, po čem jste už dlouho toužili.
Usmějte se díky maličkostem, které Vám každý den přinese. Slunce, přítomnost nejbližších, ...
Dopřejte tělu dostatek spánku.
Hlavně se usmívejte!

Moje sestra, která tady je pro mě 24 hodin denně, vždy mě podpoří, miluje mě takovou jaká jsem. Zná mě lépe, než kdokoli jiný. Jsme spolu skoro 20 let a těším se na další dny, které s ní strávím. PS: vzhled vážně "úžasný"
  

6 komentářů:

  1. krásny motivačný článok, ja sa snažím pri týchto situáciach si ich moc nepripúšťať (aj keď sa to niekedy nedá) a vždy sa pokúšať nájsť riešenie ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji ti,

      u přes to, jak jsou situace těžké, tak se dá najít řešení, přesně, jak říkáš!:) ♥

      Vymazat
  2. No pane jo opravdu pěkný článek, Taky bych měla zapracovat sama na sobě, ale ještě chtít a já vždy dělám něco jiného.
    Bod číslo dva, nedovolit aby mě ovládla špatná nálada. No to bych docela dost potřebovala.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji, vážím si toho:)
      Stačí si to uvědomit a jde to❤️

      Vymazat
  3. Jsi vážně skvělá a optimistická osoba! :) Líbí se mi, jak se na všechno díváš s nadhledem a snažíš se na věcech najít to dobré. Hlavně ten spánek, to dost často flákám a pak se divím, že jsem podrážděná a nemám energii. Hodně sil a zdraví do budoucna!

    LENN

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji Lenn! Nemáš ponětí, jak moc si toho vážím😊
      V dnešní době je ten optimismus potřeba :)

      Nápodobně,


      Vee

      Vymazat

Používá technologii služby Blogger.