Vee - tak trochu jinak.

Dnes jsem na blog zavítala s trochu netradičním článkem. V poslední době mám každý večer problém se spaním, nemůžu spát, mé tělo je unavené, ale zároveň neusne.

Díky nespavosti jsem přemýšlela nad dalším článkem, třeba nad nějakým, který se tady ještě neobjevil, o nějakém neobvyklém tématu, o další motivaci. Ale nad těmito myšlenkami převažovala jen jedna. Tou myšlenkou byla Vee. Při čtení článku, ve kterém jsem Vám sdělila, jak Vee vnímám, mě napadlo to vyjádřit jiným způsobem. Mám trochu obavy z tohoto článku, ale kdo ví. I kdyby se to nelíbilo, splnilo to můj účel. - dpočinout si.

Hlavní myšlenkou následujích řádků bylo, abych Vám to zkusila popsat jinak, abych si ulevila od pozdních večerních hodin, odreagovala se, trochu zapojila hlavu, abych se soustředila na něco jiného.

Vee

Upřímný pohled,

Upřímný smích,

Upřímný cit.

Možná bys to nepoznal na první pohled,

Někdy by sis myslel, že je chladná jako sníh,

Zkus mě poznat, aspoň to mi slib.

Je uvnitř mě, jsme tady obě dvě,

Alespoň zkusit bys to měl.

Jestli nechceš, nevadí,

Jedna z nás to pochopí.

,,Ale která?" Ptá se jedna druhé,

Odpovědět není jednoduché.

Jsme spolu hlavně večer,

Vždy mi to s ní tak rychle uteče,

Společné myšlenky, společné psaní,

Každé písmenko přijde znenadání.

Ještě tě to nenudí?

Možná ano, možná ne, kdo ví.

Však to se ještě uvidí.

Je moje první pomoc,

Hlavně ji proti mě prosím neotoč.

Je tady i pro druhé,

Kdo tu pro Vás potom bude?

Ostatním se snaží otevřít oči,

Chce jim ukázat správný směr.

Občas ani jedna neví, jakým směrem jít.

Kdo to potom ví? 

Zřejmě ona, řekla bych.

,,Kdo je ta druhá, uvnitř schovaná?''

To ona je věcně hledaná.

,,O kom to pořád mluvíš?”

Nedělej, že to nevíš.

Vím to já, ví to ona, dokonce i ty to víš!

Píše články, pije kávu, 

S ní i moře přeplavu,

Nikdy mě nenechá samotnou,

To ona je tou pozurohodnou.

,,Odpovíš mi už?”

Ještě počkej,

Je tu s námi,

Je tu se mnou,

Teď a tady.

,,Kdo? Kdo je tady?

Já si s tebou už vážně nevím rady.”

Já. Jsem tady já.

Mám své sny, mám své cíle,

Je tady taky Vee,

Vždycky mě, díky ní, u srdce zahřeje.

Je první na koho si vzpomenu,

Nikdy na ni nezapomenu.

A doufám, že ty taky ne.

Má tě ráda, má ráda každého,

Nikdy tě nenechává smutného.

Pokud ano, pověz mi,

Pořád uvnitř tebe hřmí?

Pořád tě trápí žal?

Kdyby si řekl ano, vím, že bys lhal!

Ticho, asi nevíš, co říct.

Zkus dodržet ten slib!

Jedna osobnost, jedna tvář, jedno srdce.

Vždyť už si to slyšel přece!

Neříkej mi ne,

Stejně tě to nemine.

Přečti si mé i její, vlastně naše řádky,

Třeba se ti ta řeč vrátí zpátky.

A pokud ne, kdo ví,

Třeba ti jedna z nás někdy odpoví.