Loni v tuto dobu...

Tím, že se svět a Česká republika zajímá pořád jedním a tím stejným tématem, víme všichni. Situace, která momentálně je, je velmi náročná. Máme omezeno spoustu možností, žijeme teď úplně jinak. Loni v tuto dobu bylo vše úplně jinak. Proč jsme si toho nevážili?

V mém okolí, na sociálních sítích a vlastně i sama na sobě vnímám to, jaký úžasný život jsme měli. Spousty věcí jsme brali jako samozřejmosti. Brali jsme jako samozřejmost to, že...

jsme chodili do školy nám přišla jako samozřejmost

jsme mohli jít do kavárny na kávu, jsme brali jako samozřejmost

jsme mohli jít do přírody, jsme brali jako samozřejmost

jsme beze strachu chodili ulicemi, jsme brali jako samozřejmost

jsme mohli jít s přáteli na skleničku, jsme brali jako samozřejmost

jsme mohli jít nakupovat, jsme brali jako samozřejmost.

Vždy jsem si vážila toho, co mám. Vždy jsem měla radost z každé maličkosti, z každé ledové kávy na jaře, z každého rozkvetlého zlatého deště na jaře. Celou zimu jsem se těšila na jaro, kdy si do CrossCafe skočím pro ledovou kávu s karamelem, s přítelem vezmeme Tally a půjdeme se projít okolo naši řeky Lučiny a Tally si bude moct zaplavat, my si natrháme medvědí česnek a uděláme si peckovní vaječinu. 

CrossCafe je zavřené, ledovou kávu s karamelem neuvidím ještě dlouho, jaro si neužiju na 100%, nikdo z nás. Ano, na Lučinu jít můžeme, ale s omezením a vůbec to není ono. Chybí mi to a každým dnem doufám, že se zase všechno vrátí zpátky. 

Lituji jedné věci a to té, že den, který se uzavřeli školy, jsem měla naprostou nechuť do ní jít. Nevím, čím to bylo, ale opravdu jsem měla pocit, že ten den mám zůstat doma. Ale protože jsem chtěla zvládnout druhý ročník, do školy jsem šla. Když jsem přišla na seminář z logistiky, bylo nám oznámeno, že výuka se do odvolání ruší. Ten den jsem si školy nevážila, což nedělám, a taky to podle toho dopadlo. Je mi to moc líto. 

Loni v tuto dobu jsme byli s přítelem a s Tally na starém bytě. Dnes sedím na mém vysněném balkoně, užívám si sluníčka, které příjemně hřeje, piju kávu a píšu tento článek. Minulý byt byl sice také snem, ale tento je snem snu. Máme mou vysněnou lokalitu, u lesa, ve kterém jsem prakticky vyrostla, v části města, ve kterém jsem vyrostla, kde jsem měla základní školu, kde je klid a příjemné prostředí. Byt je krásný 3+1, s rohovou vanou, výhledem na les, s balkonem, jsou zde plovoucí podlahy a je prostě... vážně úžasný! Myslím, že i Tally se líbí. Tady už chci zůstat, tady je můj domov! ❤️

Čeho jste si loni v tuto dobu vážili nejvíc vy?