Všechno má svou vzpomínku

2/12/2018 03:47:00 odp.

Miluji proležené chvíle, s mým oblíbeným šálkem cappuccina, v posteli, když jsem nemocná. Je fakt, že nevydržím být jeden den v klidu, být jeden den doma, potřebuji být mezi lidmi, nechci být sama. Teď si jdu trošku proti řeči, ale je to tak. Mám to ráda, ale i nemám. 
Když tak brouzdám po internetu, poslouchám písničky, čtu věty a řádky ve Vašich článcích, vidím obrázky, videa a vše možné, tak se mi vždy vybaví vzpomínka, která je s tím rádoby spojená.

Asi všichni víme, jaký význam slovo "vzpomínka" skrývá. Jednodušeji řečeno, je to něco, co si mozek vybaví, něco, co si vtiskl do paměti, a je to něco, co je spojené se zážitkem v minulosti. 
Ale co pro mě vzpomínka znamená? Záleží, jestli se jedná o radostnou vzpomínku nebo tu smutnou. Mám raději ty radostné, než ty smutné. Ale kdo ne, že? Radostná vzpomínka pro mě znamená jakýsi hřejivý pocit, který mě donutí se usmát, radovat se, být šťastná. Mám ráda, když si v hlavě můžu přehrát něco, co mi přináší radost, na co ráda myslím. Díky toho si uvědomím, jak moc vděčná za tu chvíli jsem. Vlastně jsem vděčná i za ty smutné. Proč? Hlavně z jednoho celkem obyčejného důvodu. A to z toho, že smutné a bolestivé vzpomínky mi daly zkušenosti do života, které se nezapomínají. Někdo, něco nebo i já sama sebe jsem, v těch smutných vzpomínkách, něco naučila. 
Někdy se mi vzpomínky vybaví z ničeho nic, aniž by mé tělo mělo podmět k tomu, aby si ji vyvolalo. Možná moje podvědomí reaguje na špatnou náladu nebo chce, ať se usměju. A taky, že se mu to daří. 

A teď které mám nejradši?

Když si v hlavě řeknu, ať si vybavím vzpomínku, na kterou nejraději vzpomínám, vybaví se mi jich hned několik:

Vzpomínám si, jak jsem začala chodit na OPF a seznámila se tam s přítelem, na to, jak jsme si podali ruce a jeden druhému se představili na zastávce a propovídali jsme celou cestu autobusem. Za tu cestu jsme zjistili strašně hodně věcí, kterých máme společných.

Vzpomínám si, jak jsem četla v autobuse knihu, která je mým přítelem v nouzi. Četla jsem část, která říká, že když něco máme skutečně rádi, když tomu dáme najevo lásku, tak to k sobě přitahujeme. A když na to neustále myslíme, tak si to nás najde. Autorka knihy - Rhonda Byrne, pochválila ženě v Paříži sukni, která se ji vážně líbila a přemýšlela, že by ji také nosila. O několik týdnů později našla stejnou sukni ve výloze úplně v jiném státě. Zašla do obchodu a zjistila, že se spletla objednávka a původně tam být ani neměla, že se od někud připletla. A tak jsem přemýšlela nad svou milovanou kavárnou, mým snem, nad tím, co chci v životě dělat. Tehdy jsem ještě podanou přihlášku na OPF neměla. Zvedla jsem hlavu, abych se podívala, kde zrovna jsem. Autobus zastavil vedle školy - OPF, která by mi ten sen pomohla uskutečnit. A pak? Přihláška, maturita, přijímací zkoušky a dnes? Hotové všechny zkoušky (snad, ve čtvrtek mě čeká poslední).

Ráda si pouštím písničky. Snad na každou mám svou vzpomínku. Jako první mě napadá  Kungs vs Cookin’ on 3 Burners - This Girl. Vždy si vzpomenu naši milovanou Střelu, kde jsem trávila každý víkend na bowlingu a následně jsme si šli zatancovat a bavit se. 
Další písnička, na kterou si vzpomenu je od John Newman - Blame ft. Calvin Harris. Vzpomenu si, jak jsme v září, na Hornických slavnostech, v Havířově, které se konají každoročně, všichni šli na koncert. Nikdy jsem nebyla na lepším koncertě, nikdy jsem se necítila uvolněná tak, jako tam - takový pocit jsem měla i na Majálesu 2017. Hned bych šla znovu, znovu a znovu.

Majáles. Na Majáles 2017 si vždy vzpomenu, když si pustím remix, který mi připomíná scénu EDM, kde jsme všichni tancovali všichni spolu, skákali jsme, smáli jsme se, uvolnili se a považovali jsme celý den jako nejlepší "akci", kterou jsme všichni společně kdy vymysleli. Také si tyto písničky pouštím, když mě mrzí, že nemůžu jít s mou nejlepší kamarádkou na různé akce tak, jako před tím, protože jsem teď jiná, než ostatní. Zároveň mi zvednou i srazí náladu. Ale cítím se lépe.


Další vzpomínka se týká kávy. Vždy, když vstoupím do CrossCafe, připadám si, jako bych tam vstoupila poprvé. Šla jsem tam tehdy ještě s bývalým přítelem, se kterým mám úžasný vztah do teď. Jsme přátelé a dalo by se říci, že jsme téměř rodina. Známe se už skoro šest let a jsme tu jeden pro druhého pořád. Vždy se může spolehnout na mě tak, jako já na jeho. To on mě naučil pít kávu, naučil mě ji milovat, to on byl se mnou, když jsem se ji naučila pít, když jsem poprvé přišla do CrossCafe. Vždy si na to vzpomenu a jsem za ty chvíle neuvěřitelně vděčná. Nebýt této vzpomínky, tak asi nejspíše bych neměla jasno, čeho bych chtěla v životě dosáhnout, nevěděla bych, kterým směrem jít. 

Ale co teprve, když vzpomínám na Vee? Vždy mám slzy v očích, když si uvědomím, co všechno pro mě znamená, kolik jsem díky ní dokázala. Tak strašně jsem chtěla pomáhat ostatním pomocí mých článků, až jsem udělala velký kus se sebou. Navíc si vzpomenu, jak jsem se cítila, když jsem byla nominována do celorepublikové soutěže Czech Blog Awards 2017. Jak jsem reagovala? Spustily se mi slzy, plakala jsem radostí, že jsem něčeho takového dosáhla. I když jsem nebyla nominována do první desítky, tak to pro mě byla obrovská výhra. 

Zahrada Mush-in ve Zlínské Zoo. Vždy se mi líbilo Japonsko, obdivovala jejich kulturu. Ale nikdy víc jsem se o to nezajímala. To jak jsem se cítila, jsem popsala v článku Nedělní chvilka u kávy. Naučit se vnímat důležité, být se vším vyrovnaná a co mi zdraví dovolí, věnovat se tomu, na čem mi záleží a čeho chci dosáhnout.

Praha, moje milovaná Praha. Ráda vzpomínám, když si uvědomím, jaký pocit jsem měla, když jsem se podívala do kavárny Tricafe a Kavárna co hledá jméno a také do Emy. Půl roku jsem se tam chtěla podívat a pak si sen splnila. Procházela jsem se po Náplavce, krmila labutě a užívala si západ slunce, který zrovna osvítil celou Prahu. Neuvěřitelný odpočinek, pocit.

Kdybych měla vypsat všechny oblíbené vzpomínky, sepsala by se celá knížka, myslím. Tyto vzpomínky byly první, které se mi při tomto slově vybavily. Dalšími, stručně vypsanými, vzpomínkami jsou například Pustevny, které jsem v minulém roce navštívila dvakrát. AqualandMoravia, návštěva Zlínské Zoo, kterou jsem také v minulém roce navštívila dvakrát. Návštěva Pražské Zoo. Chvíle s rodinou a s přáteli. Každá vtipná historka každého z nás, se kterou nás spojují naše přezdívky - Kostík, Otevírač Okurek, Král sýrů, Princ Krasoň, Ovladatel češtiny a angličtiny, Zedník, Hulvát, atd. A co teprve vzpomínka na mé úspěchy v gymnastice a atletice? K nezaplacení. Vzpomínka na Šikl, kde jsem pracovala malou chvíli v kavárně, na všechny vzpomínky, které zůstanou mezi čtyřmi očima a pouze tam.

„Život ve vzpomínce znamená žít dvakrát."
„Kdyby nebylo vzpomínek, člověk by neuvěřil, že byl šťasten."
,,Příjemná vzpomínka je vzpomínka na minulé práce."

Vee

You Might Also Like

8 komentářů

  1. Skvělý článek! :-) Dokonce se přiznám, že jsi mne inspirovala :) Tak nebude vadit, když budu psát na podobné téma? Samozřejmě nezapomenu sdílet odkaz na Tvou maličkost! :)

    OdpovědětVymazat
  2. To je tak hezky napsané :) mně se spousty vzpomínek vybavuje hlavně při poslouchání písniček, protože spoustu vzpomínek mám spojených s nějako určitou písničkou. Na ty hezké se vzpomíná nejlépe, ale občas mě chytá až takový zvláštní pocit, jak už jsou některé z nich tolik vzdálené. To, co mi přišlo jako včera, už je třeba 7 let pryč. Hrozně to všechno utíká, je dobře, že nám z toho zůstávají vzpomínky :)

    LENN

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji ti:)
      Ano, je krásné si vzpomenout, co třeba bylo před těmi 7 lety :)

      Vymazat
  3. Krásné :) celou dobu jsem se u čtení článku usmívala. Já občas před spaním přemýšlím o svém dětství, přehrávám si svoje vzpomínky s pocitem abych na ně nezapomněla.

    OdpovědětVymazat
  4. Opětně krásny článek Vee ! :) ,,Četla jsem část, která říká, že když něco máme skutečně rádi, když tomu dáme najevo lásku, tak to k sobě přitahujeme '' jak se jmenuje tq kniha o které tady píšeš? Děkuji :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jmenuje se Moc a je napsána spisovatelkou, která se jmenuje Rhonda Byrne! A nebo také další - Tajemství.
      Doporučuji! Otevře oči.

      Děkuji ti, Kejtii ♥

      Vymazat