DIARY LISTOPAD

Další měsíc, kdy si uvědomuji, jak moc pro mě Vee znamená. Tento měsíc jsem sama sebe, Verču, začala vnímat jako Vee. Už nejsme dvě, ale jedna. Začínají mě tak oslovovat kamarádi, blízcí. Je to trochu zvláštní, ale krásné♥.

Do mého života začínám zapojovat motivaci, o které píšu. A musím uznat, že když se jí řídím, mám se mnohem lépe. Netrápím se nad maličkostmi, s tím co bylo už nic nenadělám a nezbývá mi nic jiného, než žít tady a teď. Minulost prostě hodit za hlavu a opustit to, co mi ji připomíná. Začínám vnímat víc a víc každodenní maličkosti, začínám se z nich radovat, začínám mít radost snad úplně ze všeho. Začínám se dívat na svět z úplně jiné stránky.

Tento měsíc jsem nevypadávala články tak, jako ty předchozí. Ale i přesto jsem na Vee myslela každý den, rozepsala náměty na články. Těším se, až je všechny dopíšu a postupně vydám. Mám v plánu začít konečně s mou, naší, knížkou, jenže momentálně mám rozečtenou jednu, kterou vypadl kamarád od mého přítele. Už na začátku je vážně dobrá, klobouk dolů. Také na mě dopadla škola, začínaly průběžné testy, několik hodin učení. Školu mám vážně ráda, baví mě se učit, ale uznám, že chvílemi mě to nebaví. Informatika, právo, matika by mě bavila, ale ekonomie je horší. Ale věřím, že se to zlepší. Vždyť na tu školu chodím z nějakého důvodu! ♥

S dlouhým přemýšlením jsem váhala nad článkem, který odkryl další moje já. Trochu jsem se bála Vaší reakce, doufala jsem, že všichni pochopíte pointu článku, že jej přijmete, respektive jestli přijmete další moje já. A jsem neuvěřitelně ráda za podporu, kterou jste mi věnovali. Psali jste mi do komentářů, na osobní facebook i na instagram. Dokonce jsem se díky tomu usmířila s kamarádkou, která mě znala jen z cizího úhlu pohledu. Verča sice žije se strachem, s tím, že nějaké to oslabení má, ale Vee to nevnímá nebo alespoň mi pomáhá přijít na jiné myšlenky. Nepřála bych si, aby mi to zasahovalo do článků, do této srdeční záležitosti. Vlastně... uvědomila jsem si, že práci v kavárně nechám stranou, prozatím, protože nezvládám pracovat pod silným nátlakem, jak ze strany ostatních, tak časových, což mi právě přivádí stres a tím to vždy končí špatně (zdravotně). Takže je potřeba najít něco, kde nepracuji pod návalem lidí, kde není třeba dělat všechno hrrrrr. Uvidíme. Kdo ví.. jestli jednou budu zase zdravá, tak mi taková práce půjde líp. 

A jak se daří mě a Moni? Co studuju a ona pracuje jsme spolu méně často. Byla jsem zvyklá s ní být ve škole od školy, základní školu i střední. Najednou jsme každá jinde a časově se vídáme málo. A začínáme si jedna druhé vážit víc a víc. Za čas s ní jsem vážně, vážně vděčná. Krom toho miluju chvíle, kdy obě vyrazíme s kamarády na nějaký ten bowling, výlet a užijeme si všechno naplno.

Na závěr bych Vám chtěla poděkovat k 15 000! ♥ Chtěla bych Vám poděkovat za každý komentář, za každou pozitivní reakci, za všechny příležitosti, které jste mi dali♥ Za zkušenosti, které získávám i díky Vám♥ Mám Vás všechny ráda♥ 

Tímto odstartovávám další měsíc, který bude Vánoční. Tak mě napadá, že to budou první Vánoce s Vee! :D ♥ Budu se na Vás těšit,

Vee