Dvě osobnosti, jedna tvář, jedno srdce.

Dvě osobnosti, jedna tvář, jedno srdce. Název tohoto článku zní nejspíše zvláštně a každý z Vás si může představit spousty významů. Na psaní, na knížkách je vážně velmi zvláštní to, že si každý dokážeme vytvořit vlastní představy a zapojit svou fantazii. Vždy mě to fascinovalo, mám to ráda.

Skrytý význam tohoto názvu jsem já, Vee. Chtěla bych se zamyslet nad pojmem "přetvářka". Asi všichni víme, že význam tohoto slova je přetvařování se, do kterého se zapojuje lhaní. V mých článcích velmi často zmiňuji, že lži jsou pro mě něco, co nedokážu překousnout, nedokážu se s nimi smířit. Můžu se snažit jak chci, můžu chtít, abych na ně zapomněla, ale nedokážu to. Třeba někdy najdu cestu k tomu, abych některé lži odpustila nebo se s nimi alespoň smířila, kdo ví.

Já osobně jsem se nedokázala nikdy přetvařovat. Nikdy. Proto všem říkám, že bych neuměla hrát karetní hru Pokr. Můžu Vám to přirovnat s další karetní hrou Žolík. Určitě ji znáte všichni. Jakmile mi přijde dobrá karta, žolík, začnu se usmívat, udělám ten svůj klasický výraz a hned ostatní ví o co jde. Je to jen hloupý příklad, ale připadá mi, že je dostatečný na to, aby vysvětlil pointu tohoto odstavce.

Na začátku článku DIARY LISTOPAD jsem psala, že už skoro nejsem Verča, ale Vee. To co píšu, to co vnímám, to, čeho chci dosáhnout je pravda. Snažím se otevírat oči nejen Vám, cože je pointa všech článků, ale i sobě. Vždy mi šlo o to, abych pomohla druhým. Nedokážu nechat a dívat se na to, jak se trápí můj kamarád, kamarádka, můj blízký nebo má milovaná druhá polovička. I když jim nedokážu poradit přesný způsob toho, co mají dělat, tak je dokážu vyslechnout a obejmout, být tu pro ně. Tohle je pro člověka pomoct. Nepřetvařuji se, nehraju si na něco, co nejsem, neotravují mě s jejich problémy, ví, že jsem tady pro ně. 

Připadá mi, že v dnešní době je na světě miliony lidí, kteří se přetvařují, kteří hrají na dvě strany. Pořád jen lžou, lžou a lžou. Svět je celý zmatený, divný, alespoň z mého pohledu. A já nechci patřit do takového světa. Chci být svá, chci být Vee. Mně samotné je nepříjemné, když mi někdo lže, přetvařuje se přede mnou, tak proč bych dělala něco, co mi vadí? 

,,V každodenním životě člověk prezentuje svůj obraz, který spíše odpovídá tomu, jakým by chtěl být, než tomu, jaký ve skutečnosti je."

A já se chovám taková, jaká ve skutečnosti jsem. Píšu články tak, jak je cítím, jak je vnímám, jak je vnímá Vee i Verča. Teď už jsme jen jedna. Mé já promítám i do knihy, kterou píšu. Člověk píše nejlépe píše o tom, jak všechno cítí, dá do toho více citů, emocí sebe, dá do toho sám sebe, takový, jaký opravdu je.  

Jsem sama sebou. Nemám dvě osobnosti, ale mám jednu tvář, jedno srdce.

Vee